FF Shinobi - 1. kapitola

24. května 2013 v 22:26 | Yui-chan |  FF Shinobi
Ehm.. je tu ta první kapča -.-' Hej ale, je to dost tragický ^^ Sachiko už kousek četla a říkala, že je to dobrý, ale.. nevěřte jí :D Tak po mně pak nechtějte odškodný za pozvracený klávesnice :D Radši pod perexem =.=



Když Daisuke-sensei vkročil do třídy, většina jeho studentů strnule seděla v lavicích, což by byl jindy nadpřirozený úkaz. Napětí ve vzduchu bylo téměř hmatatelné a ohlušující ticho, přerušované jen občasným zašustěním stránek v učebnicích, jak se každý snažil dohnat prospané hodiny, jen podtrhávalo před-zkouškový dojem. Sensei se postavil za katedru a odkašláním na sebe upoutal pozornost. Přesně, jak očekával, několik dětí prudce zvedlo hlavu a trochu vylekaně se rozhlíželo po potenciálním nepříteli. Vzápětí si žáci uvědomili učitelovu přítomnost, takže se ozval zvuk odsunujících se židlí a celá třída vstala, ačkoli spousta z nich měla pohled stále upřený na lavici ve snaze na poslední chvíli si zapamatovat aspoň některé pečetě. Když se znovu posadili - nebo spíš zhroutili - na židle, sensei začal.

"Nuže, jak jistě všichni víte, dnes jsme se sešli kvůli události, která vám dost změní život. Jestli to bude k horšímu," Rychle přeletěl třídu pohledem, jen o pár vteřin déle provrtával očima světlovasého chlapce v poslední lavici u okna, a pokračoval, "nebo lepšímu, si teď rozhodnete vy sami." Zvláštní důraz kladl na poslední dvě slova. Z katedry sebral štos papírů a párkrát s nimi ťukl o dřevěnou desku, aby se srovnaly. "Nebudu to protahovat a vysvětlím vám, co budete dělat. Tady," poklepal rukou na papíry, které zatím položil na stůl, "mám váš seznam, který mi sepsal Hideki. Předem vás varuji, že to není podle abecedy. Váš zkoušející na vás již čeká ve vedlejší místnosti. Až vyvolám vaše jméno, půjdete vedle a tam splníte pár úkolů, které vám zadá. Chápeme všichni?" Odpovědí mu bylo sborové přitakání. "Dobrá, tedy začneme. A první bude-e-é..." Nahlédl do seznamu a pak opět vzhlédl ke třídě. Všichni na něj napjatě zírali, tiše se modlící za to, aby první nebylo jejich jméno. Nepatrně se uchechtl a pokračoval. "Takanashi Mineko."

V místnosti se rozhostilo ticho, které po pár vteřinách přerušil dívčí hlas ozývající se ze zadní lavice:

"Hideki, jseš mrtvej muž!"

Přes napětí, které ve třídě před chvilkou panovalo, tam zašuměl smích a oslovený tmavovlásek nervózně polknul, až moc dobře si byl vědom vražedného pohledu, kterým ho hnědovláska probodávala. Smích a tichý hovor odezněl a ve vzduchu zase viselo ticho. Mineko na sobě cítila pohledy mnoha párů očí. Pak si sensei odkašlal a zopakoval.

"Mineko-chan, do vedlejší učebny."

Kusoo... Modroočka tajně doufala, že se to nějak zamluví a poklidně půjde až poslední. Teď se pomalu zvedla ze židle a zamířila k protějším dveřím, které sensei trochu netrpělivě přidržoval otevřené. Než se s duněním zabouchly, dostalo se k ní ještě pár "hodně štěstí".

Ačkoli měla Mineko nervy na dranc, prakticky okamžitě začala zvědavě pokukovat po třídě. Teda, jako třída to úplně nevypadalo, všechny lavice byly uklizené někde kdovíkde a na stěnách nevisel ani jeden svitek, narozdíl od jejich třídy, kde kvůli nim nebylo ze zdi vidět ani půl centimetru. Nejspíš se rozhlížela déle, než se považovalo za vhodné, protože ji vyrušilo zakašlání těsně za ní. To ji solidně vyděsilo, takže "potichu" zaječela a několika pořádnými skoky se dostala o pár metrů dál, kam dopadla s vytaženým kunaiem namířeným směrem, odkud onen zvuk přišel. Jenže to, co tam bylo před pár vteřinami, už bylo fuč. Trochu zmateně těkala očima po místnosti, zvláštní pozornost věnovala stropu, na který většina lidí zapomíná.

"Takanashi Mineko-san, správně?"

Tmavovláska div neomdlela, jelikož původce zvuku byl zase za ní. Bleskurychle se otočila, kunaiem přitom málem sejmula staříka sedícího za jediným stolem v místnosti. Zkoušející?! Sakra, sakra, sakra... Mineko si v duchu vrazila pár facek. Víc první dojem asi zkazit nemohla. Co je lepší, než tam prostě jen tak nakráčet, ječet, jak malá holka a pak přepadnout s kunaiem člověka, který jí má vyhodnotit první opravdu důležitou zkoušku v životě. Po chvíli jí došlo, že jí vlastně položil otázku, takže se urychleně odtáhla někam doprostřed místnosti a poklonila se, přičemž zahuhlala někam do země:

"Hai, to budu já..."

V místnosti nastalo ticho, které po chvíli opět přerušil ten muž.

"Mé jméno je Hikaru, příjmení není důležité. Slyšel jsem, že klan Takanashi má velmi zajímavé Kekkei Tōta. Gekkōton, že?" Mineko přikývla a zkoušející věcně pokračoval: "Myslím, že bys měla postup zaručený, kdybys mi tu předvedla nějakou Gekkōtonovou techniku."

Tohle se po mně může chtít? Vždyť to mělo být akademické ninjutsu... Jako by jí četl myšlenky, pokýval hlavou.

"Tak poslyš, slabých shinobiů je víc a víc a přežívají jen nejsilnější. Nechtěla bys zemřít ještě před chuuninskou zkouškou, že ne?"

Zřejmě se chystal říct ještě něco, ale dívka konečně našla hlas a přerušila ho. "Fajn, ukážu vám Gekkōton!"

Ačkoli to znělo dost drsně, nebyla si zrovna jistá, že by někomu jen tak měla ukázat pýchu svého klanu, tolik opěvovanou vylepšenou pokrevní linii, Gekkōton - kterou navíc úplně neovládá. Vlastně nepochybovala o tom, že jestli přitom něco - zase - rozbije, slušně jí vynadají. A jestli ne, tak ji seřvou jako prevenci. Jenže vážně chtěla získat jednu z těch čelenek, které ležely vyrovnané na dřevě před zkoušejícím a to rozhodlo za ni. Projistotu udělala ještě krok dva dozadu, aby měla dostatečný prostor a začala shromažďovat chakru do rukou, oči soustředěně zavřené. Kolem ní se tvořila jakási větrná "bariéra", v níž sem tam proběhl bleskový výboj a postupně se zvedal i jakýsi vodní "vír". Vzhledem k tomu, že ji tvořila čistá chakra, po chvíli s sebou v divokém tanci tří živlů vzala strop a těch pár věcí, které v místnosti byly, takže ve chvíli, kdy se rozvířená chakra uklidnila, klenula se nad nimi širá obloha, která pomalu temněla - přímo nad místem, kde dívka stála, ačkoli nebylo ani poledne. Mineko otevřela oči, které zatím změnily svou barvu na bílou, přes jedno z nich měla "vytetované" zářící slovo Tsuki - měsíc, natáhla před sebe dlaněmi dopředu ruce - levá dlaň byla přiložená kolmo na pravé - a napůl řekla, napůl vykřikla:

"Gekkōton: Gekkō no Ame!"

Když vyslovovala "Gekkōton", u dlaní nahromaděná chakra začala unikat, takže je obklopilo jasné světlo a když název techniky dořekla, vyletělo z něj několik "paprsků" směřujících do jednoho bodu. Zářící chakra v plné síle narazila do neviditelné bariéry okolo staříka, jenže se místo zmizení odrazila zpátky.

"Ka-kawarimi no Jutsu!"

Tmavovlasá se sice zakoktala, ale účinek to naštěstí mělo a vzápětí se na jejím místě nacházel kousek dřeva. Tak k tomuhle potřeboval moji nejsilnější techniku... Mineko byla najednou ráda, že šla "jen" proti vlastní síle, jelikož se dalo předpokládat, že jinak by na ni zkoušející použil svá vlastní naboostovaná jutsu a ty zjevně dalece překračovaly její schopnosti. Nějak se jí podařilo zrušit Gekkō-mód, který z ní neustále vysával chakru a s nadějí v očích pohlédla na muže sedícího kousek od ní. Tiše doufala v to, že je tohle všechno, co se po ní chce, protože tahle technika jí vzala skoro všechnu chakru, takže měla trochu problémy udržet se na nohou a na úchvatné úhybné manévry se teď doopravdy necítila. Hikaru se pár vteřin netvářil nijak - nebo spíš, což ji děsilo nejvíc, trochu znuděně. Minečina barva se teď nápadně podobala zdi za ní, nemálo lidí by si začalo dělat obavy, že omdlí. Vzápětí si ji ale posunkem přivolal a když se k němu přiloudala a zvedla hlavu, dost ji překvapilo, že hledí na Daisukeho-senseie.

"S-sensei?" Oči vytřeštila ještě víc, když si všimla, že jí se zářivým úsměvem podává tmavěmodrou ochrannou čelenku se znakem Konohy.

"Blahopřeji k úspěšnému složení maturitní zkoušky!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lairai Lairai | Web | 24. května 2013 v 23:06 | Reagovat

Zajímavý *-* chci další kapitolu :D sice vůbec nechápu ty techniky atd. (le neviděla naruto) ale..úžasný ^^

2 Naomi Naomi | Web | 25. května 2013 v 9:41 | Reagovat

Jů, to je boží povídka ^^ doufám že budeš pokračovat :D

3 miku-a-asa miku-a-asa | 25. května 2013 v 11:15 | Reagovat

vyzerá to zaujímavo :D

4 Sachiko Sachiko | Web | 31. května 2013 v 14:03 | Reagovat

Ja ti dám neverte jej! Mám pri sebe ceruzku a je veľmi ostrá tak si dávaj bacha! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama